Začátky atletiky v Náchodě spadají do let 1922 – 1924, kdy byly uspořádány ojedinělé závody ve městě i okolních obcích ve velmi primitivních podmínkách. Náchodské partě mladých se mnohostranné možnosti lehké atletice zalíbily a tak bylo fotbalové hřiště SK Náchod svědkem prvních závodů, nejdříve soutěžili zdejší mezi sebou, za pár měsíců si už zvali atlety odjinud.
Velmi iniciativní byl Bohumil Kratěna, který měl zřejmě soutěživost ve své povaze, a tak se brzo stal náčelníkem náchodské atletiky, která dostala pevný organizační základ v roce 1924. Protože se členové zajímali i o atletický život jinde, neušlo jim, že z Běchovic do Prahy se běhá už přes čtvrt století vytrvalecký závod na 10 km. Účastníky obdivovali – tehdy uběhnout 10 km byl mimořádný výkon – a Kratěnu napadlo po řadě úvah uspořádat běh z Hronova do Náchoda, bylo to skoro taky deset kilometrů, a Náchod by nezaostával za jinými východočeskými městy, kde podobné běhy už existovaly. Sám vzpomínal např. Běh Velhanou v Úpici, Zámeček v Hradci nebo Běh na Kunětickou horu.
Pro běh z Hronova do Náchoda kromě vzdálenosti hovořily i další věci : na trati není žádný velký kopec, silnice je dobrá a pravidelně udržovaná, dá se běžet i po nedlážděných okrajích na dost velkých úsecích, přejet mezi městy vlakem není drahé. A tak na jaře náchodští nadšenci vyřídili potřebné úřední formality, rozeslali propozice a už přišel 13. květen 1928, kdy se na start v nepříznivém počasí – stále drobně pršelo a byla zima – vydalo dvacet závodníků na dlouhou trasu asi 8300 metrů. Podle Kratěny byli všichni obdivováni jako hrdinové. Z výsledků 12 známých běžců je vidět, že na startu byli převážně Východočeši (Kolín tehdy inklinoval k východním Čechám).
To byl začátek tradice, která sice měla řadu přerušení, ale přece jen dnes jsme se dočkali už jubilejního 50. ročníku. Výsledky těch nejlepších v každém ročníku jsou uvedeny v této brožurce a je nám jen líto, že jsme nemohli uvést úplné přehledy všech, kteří kdy doběhli do cíle. Ty by totiž ukázaly desítky „věrných“, kteří rok co rok , pokud jim zdraví slouží, stanou na hronovském náměstí, a za pomocí stopek zjišťují svou momentální fyzickou připravenost. Ale věříme, že snad přijdeme na možnost , jak těch deset a půl tisíce startů „dát na papír“ a do rukou běžců, kteří se zapsali do historie závodu, Dnes jsme uvedli je rozsah výsledků, který připustily naše možnosti. Je to zpravidla 6 nejlepších mužů, po 3 ve vyšších věkových kategoriích, po 3 ženách. Jen v té nejstarší kategorii jsme udělali výjimku, uvedli občas běžců víc, protože ti „dědkové“ si to zaslouží, a navíc někteří z nich s historií závodu dočista srostli. Jsou to především náchodští Karel Šmída a Jaroslav Venclík, ale i Michal Hanič a z těch mladších Petr Havel, který má před sebou ještě řadu let, než se mezi „dědky“ dostane.
Uspořádat takový závod není nic lehkého, a proto jsme připravili i přehled těch funkcionářů, rozhodčích, pořadatelů, kteří srostli se závodem. Nabyli to jen ti jmenovaní, ale desítky dalších, kterým se omlouváme, že sice uvedeni nejsou, ale do historie závodu patří. Je jen škoda, že o řadě ročníků nemáme takový přehled, jaký bychom v zájmu komplexnosti potřebovali. Bude to chtít prostudovat ještě řadu propozic, novinových zpráv a dalších záznamů. Zde nelze opomenou pomoc PhDr. Jaroslava Čápa ze Státního okresního archivu v Náchodě, který již z vlastní iniciativy některé zjištěné údaje publikoval.
O každé z období, ve kterých závod bez přerušení probíhal, měl někdo mimořádné zásluhy. Jestliže roky 1928 – 1937 jsou spojeny především s Bohuslavem Kratěnou, pak roky 1940 – 1945 s Jaroslavem Remešem a Janem Fickem, roky 1960 – 1961 s Františkem Slezákem a Prokopem Polákem, závody od roku 1973 s Liborem Nejmanem, Zdeňkem Dočkalem, Miroslavem Helichem, Oldřichem Schulzem, Petrem Griegerem . V Hronově největší pomoc závodu přicházela od Raimunda Nitscheho, Luďka Macha, Vladko Hozáka, Jiřího Horiny. V posledních ročnících je „hybatelem“ dění především Antonín Prouza a Jaroslav Rufer. Tím není řečeno, že všichni ostatní by nebyli kolečky, která náročnou organizaci závodu uvádějí do chodu. Sebemenší pomoc ve vhodnou chvíli je cenná a je třeba za ní poděkovat. Je jen škoda, že mnozí, kteří se do historie závodu nesmazatelně zapsali, už nejsou mezi námi. Poděkování patří i všem představitelům měst, kteří nejen pomáhají při zabezpečování závodu, ale přicházejí v posledních více než třiceti letech na závěr mezi závodníky, aby jim poblahopřáli. To samé je třeba vyjádřit i policistům a všem sponzorům, kteří mají na provedení závodu nepominutelný podíl. Jistě i je každý další úspěšný ročník potěší.
S tratí závodu jsou občas drobné nebo větší problémy. Tu se překopává některá ulice, tu se opravuje most nebo silnice. Se vším jsme se zatím úspěšně vypořádali a tak vlastně od roku 1973 je trať stabilní, neměnná tak, abychom mohli udělat žebříček nejlepších výkonů zde dosažených. I když někdy, a to třeba i dost silně, časy ovlivní vítr proti směru běhu nebo do zad, i když není jedno, zda svítí sluníčko, prší či chumelí, tabulka přece jen vyjadřuje kvalitu závodníků, kteří se u nás sešli. Jsou zde mnozí, kteří reprezentovali náš stát, startovali na olympijských hrách, mistrovství světa či Evropy. Těší nás, že do Hronova a Náchoda zavítali a spolu s námi všemi psali historii závodu.
Je třeba se zmínit i o věčně putovním štítu, který zhotovila Obvodní živnostenská škola pokračovací v Náchodě v roce 1940. Po roce 1945 se ztratil a znovu objevil náhodou, když byl učilištěm Pozemních staveb v Náchodě zakoupen v Bazaru jako předpokládaná cena pro soutěže učňů. Objevitelem byl Miroslav Novák, náchodský trenér a jeden z hlavních funkcionářů závodu od roku 1960, který si cenu pamatoval z nějaké fotografie, přestože v Bazaru už neměla štítky se jmény vítězů. Učiliště štít samozřejmě předalo účelu, pro který byl zhotoven, a tak po symbolickém předání vítězi čeká štít celý rok v budově náchodské radnice na další ročník.
Z výsledků není moc zřejmé, že se závodu už řadu let účastní závodníci z jiných států . Polska, bývalé NDR, Ukrajiny a nyní i Slovenska a Anglie…Nejúspěšnějším cizincem byl polský olympionik Krzysztof Weselowski.
K závodu vyšla již třikrát cyklostylovaná brožura, poprvé kompilovaná zakladatelem Bohumilem Kratěnou, podruhé Petrem Griegerem, potřetí Ottou Kudelkou vždy za spolupráce dalších. Hronovský Dr. Jiří Horina vydal po průzkumové akci ročníku 1980 formou knížky studijní materiál zaměřený na účastníky našeho závodu. Toto vše jsou historicky užitečné materiály, které spolu s naší dnešní brožurkou poskytují širší pohled na závod, kterému se upsaly desítky lidí. Závod, jenž rozhodně má své místo v historii české atletiky, která právě letos slaví 110 let od ustavení své organizační základny – ČAAU.
